www.DUB.cz
DUCHOVNÍ UNIVERSITA BYTÍ – Společenství Josefa Zezulky
Oficiální stránky Biotroniky a filosofie Bytí Josefa Zezulky
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreekesperanto
Medicína a filozofie není protimluv říká biotronik Tomáš Pfeiffer

Medicína a filozofie není protimluv říká biotronik Tomáš Pfeiffer

JAKO ČERVENÝ HADR NA BÝKA PŮSOBÍ NA ŘADU LÉKAŘŮ JAKÁKOLI ZMÍNKA O NĚKTERÉM Z ALTERNATIVNÍCH ZPŮSOBŮ DIAGNOSTIKY A LÉČBY. PŘESTO VŠAK EXISTUJE MNOHO LIDÍ, KTEŘÍ SE RADĚJI OBRACEJÍ NA PROVĚŘENÉ LÉČITELE. „MNOHDY JIM DOKÁŽI POMOCT VÍCE NEŽ LÉKAŘ, ALE S RAKOVINOU JE VŽDY NEJPRVE POSÍLÁM K ONKOLOGOVI,” ŘÍKÁ V ROZHOVORU PRO NÁŠ ČASOPIS TOMÁŠ PFEIFFER – BIOTRONIK A ŽÁK ZAKLADATELE BIOTRONIKY JOSEFA ZEZULKY.

Vy pocházíte z Prahy 1, bydlíte v Praze 1 a svou praxi provozujete také v Praze 1. Čím je naše městská část z vašeho pohledu výjimečná?
Pokud byste se mě zeptal na oblíbená místa, samozřejmě bych vám odpověděl jako snad každý: Praha 1 je i pro mne výjimečná díky Pražskému hradu, Karlovu mostu, Kampě… Já ale nedám dopustit ani na Staroměstské náměstí a okolí Týna, kam často chodím na procházky. Z pohledu biotronika – nebo chcete-li senzitivněji naladěného člověka – pak Prahu 1 velmi silně vnímám jako velký tavicí kotel, který je doslova nabitý energií.

Když jsme u té energie – neunavuje vás už věčné přesvědčování lékařských a vědeckých kapacit, že alternativní metody diagnostiky a léčby fungují?
Unavuje, neunavuje… Takhle nepřemýšlím, spíše se snažím něco dělat, abych se situace změnila. V současné době sbírám podpisy pod petici na podporu biotroniky. Vypadá to, že půjde o jednu z největších petic v dějinách České republiky.

Kolik tedy máte aktuálně podpisů?
Počet podpisů přesáhl pětadvacet tisíc, přičemž další stále přibývají.

Chápu, že se asi nebudete chtít pouštět do nějakých ostrých výtek vůči názorovým oponentům, ale proč zkrátka nesesbíráte a neuveřejníte pěkně pohromadě všechny případy, kdy alternativa jasně potvrdila výsledky lékařské diagnostiky, případně byla přímo úspěšnější v léčbě?
Máte sice pravdu, že taková ucelená „hromada” neexistuje, avšak některé dílčí publikace v minulosti vyšly. Kdo se chce dozvědět nezpochybnitelná fakta z praxe mého učitele Josefa Zezulky, může tak svobodně učinit; to samé například platí pro legendárního pátera Ferdu ze Sušice. Diagnostické a léčebné postupy a hlavně výsledky těchto dvou skvělých léčitelů a lidí ověřovali významní lékaři své doby a sami uznávali, že je ještě něco jiného kromě vědy, co dokáže pomáhat druhým při zdravotních problémech. Kdokoli s otevřenou myslí se může s těmito fakty seznámit.

Chcete tím říct, že většina lékařů a vědců nemá otevřenou mysl?
(usmívá se) Vidím, že mě přece jen chcete dostat do nějaké konfrontace… Odpovím tak, že smutným symptomem současné doby je téměř výlučná orientace na exaktnost a měřitelnost všeho, co nás obklopuje. Já jsem nicméně přesvědčen, že by každé exaktní studium mělo být doplněno také studiem filozofie. Ta rozvíjí abstraktnější myšlení a učí nepřijímat univerzální „pravdy”.

To tedy znamená, že každý filozof má předpoklady být dobrým léčitelem?
Samozřejmě že ne. K léčitelství – myslím tím opravdu léčitelství, nikoli šarlatánství vydávané za léčitelství – potřebujete určitý talent. Diagnostikovat a léčit můžete jen tehdy, pokud v sobě máte schopnosti, které následně důsledně rozvíjíte. Kdyby však lékaři studovali také filozofii, určitě by spousta z nich byla otevřenější vůči tomu, co nelze přesně změřit a zaškatulkovat.

Jak se vyvíjela cesta tuzemské alternativní léčby od listopadu 1989 po současnost?
Hned po listopadu 1989 logicky došlo k obrovskému boomu veškeré alternativy. Objevilo se mnoho šarlatánů a doslova zlatokopů, kteří nejenže zdiskreditovali skutečné léčitele, ale především zavinili utrpení či dokonce úmrtí pacientů. V současné době panuje stav jakési strnulosti, kdy je alternativa tiše tolerována, ale kdokoli z vědecké obce či politických kruhů si do ní rád veřejně kopne, jakmile se najde příležitost.

Co může tento stav změnit?
Podle mého názoru musí alternativa přirozeně ještě více prorůst společností zezdola, od pacientů směrem k lékařským a vědeckým kapacitám. Pak se snad dočkáme i toho, že se na univerzitách budou vyučovat rovněž alternativní obory léčby. Koneckonců, takhle to funguje v řadě vyspělých zemí, takže proč by tomu nemohlo tak být i u nás?

Čím to je, že zájem o léčitele neutuchá navzdory vám zmíněnému jednostrannému úhlu pohledu lékařů, vědců i politiků?
Lidé přestali vnímat lékaře jako neomylné „božstvo”. Kromě toho vidíme, jak funguje naše zdravotnictví – zdravotníci mají pořád mizerné platy, je jich málo, takže jsou přepracovaní, mnoho lékařů ihned po vystudování fakulty mizí ve světě… Když na vás tedy přepracovaný lékař „vybafne” a za něco vám vynadá nebo musíte podstoupit nějaký hodně bolestivý zákrok, logicky přemýšlíte o nějaké alternativě.

To mi zní, jako kdybyste – vy alternativec – hájil práva lékařů a sester!
No ale já zdravotníky nepovažuji za nepřátele. Jsme všichni na jedné lodi a naším zájem by mělo být spolupracovat ve prospěch pacientů. Žádný seriózní léčitel s lékaři nesoupeří. Například pacient s rakovinou patří prioritně na onkologii, alternativa má být v tomto případě podpůrnou částí léčby.

Neobjevují se přece jen první záblesky vstřícnějšího přístupu k jiným způsobům léčby – například nedávné otevření centra tradiční čínské medicíny v hradecké nemocnici?
Každý takový krok je vítaný. Trochu mi ale schází to, že zároveň nenavazujeme na to nejlepší z domácí alternativní medicíny – a Zezulkovy biotroniky zvláště. Tento nemedicínský obor může přesto přinášet pacientovi významný prospěch. A o to jde přece nám všem na prvním místě.

Abych vás na závěr našeho rozhovoru uklidnil, že v tom tuzemští alternativci nejsou sami, připomenu internetovou televizní debatu prezidenta lékařské komory s kolegou lékařem, který se však zároveň věnuje zmíněné čínské medicíně. Evidentně pouze to, že tento člověk byl rovněž absolventem lékařského studia s titulem MUDr., šéfovi lékařské komory zabránilo v tom, aby byl ještě více sarkastický vůči alternativní léčbě…
Tu debatu jsem viděl. (povzdech) Čeká nás ještě dlouhá cesta…

VŠE O PŘEDNÁŠKÁCH, KONCERTECH A DALŠÍ AKCÍCH, KTERÉ POŘÁDÁ TOMÁŠ PFEIFFER, SE DOZVÍTE NA INTERNETOVÝCH STRÁNKÁCH WWW.DUB.CZ

Rozhovor vyšel v Magazínu městské části Praha 1, PODZIM 2015
Děkujeme za souhlas se zveřejněním na internetových stránkách DUB.

Magazín městské části Praha 1, 1. 10. 2015

 
  
 
        Linkedin  
 
© Tomáš Pfeiffer. Všechna práva vyhrazena.
Jakékoliv další šíření obsahu webové stránky, zejména formou kopírování či dalšího zpracování bez předchozího písemného souhlasu jsou zakázány.
 
Změnit nastavení cookies