J. ZEZ.
Předmluva
„Být kladnou složkou Tvůrčího díla, měl by být náš cíl!“
Tato prostá věta je klíčem k bráně poznání a také osnova úvah a rozprav, které byly sepsány. Možná, že zpočátku nebudeme vědět, o čem se vlastně hovoří, nebo se nám bude zdát, že se odpovědi opakují na dané otázky, ale častým opakováním se lépe zmocníme nových poznatků. Naše zvídavost nás požene jako dravá bystřina úskalími nejasností a přijde den, kdy pochopíme lépe, a snad i úplně.
Autor tohoto spisku neprovedl žádnou úpravu hovorové řeči a nesáhl k jinému uspořádání přednášek. Potlačil svoji osobnost, aby svým vlivem ani trochu nezkreslil vyřčenou myšlenku. Nechtěl ani slovem zkreslit odpovědi, které byly na dané otázky, vždyť se hovořilo o věcech, které byly z obsáhlých představ přednášejícího vytrženy a pojmenovány slovy. Slovo, ať je napsané nebo vyřčené, nikdy nemůže plně nahradit širokou a obsáhlou představu. Toto slovo by ale zpětně mělo v nás určitou představu vyvolat a podle našeho duševního vyspění a kvality by se mělo podařit naši představivost rozevírat. Proto se snažme, abychom mohli chápat čím dál více, a je na nás, jak se nám to bude dařit. K tomu ať je nám pomocníkem tato kniha.